čtvrtek 22.6.2006

Začínají přípravy na odjezd. Peníze vyměněny, ubytování potvrzeno, začíná příprava na balení.

pátek 23.6.2006

Sbalení oblečení, opalovacích přípravků a podobných důležitostí, dokoupení chybějícich  zbytečností.

sobota 24.6.2006

Naložení věcí do auta, odjezd z Prahy v 7,45. hodin, tlak a rosný bod neznám, teplota je 18 °C. Bohužel cesta se trochu  zkomplikovala, na 151 km D1 byl převracený kamion a dalnice  směrem na Brno byla neprůjezdná. Cesta se proto trochu protáhla. S nákupni zastavkou v Brně a tankováním jsme na hranice se SR dorazili v 12,00 hod. 
13,30 příjezd do Velkého Mederu (celkem 420km), nasledovalo ubytovani v Čičovskej 1 (Apartmany DALBI) u pana Albina Vargy, zaplacení ubytování (3500,- SK) a zrychlený přesun (s manželkou) na jednoho občerstvovacího Gambáče. 
17,30 nástup na předem objednané masáže k Lacovi. Ten se v dubnu přestěhoval do Polovníckej ulice.  Po přátelském uvítáni a předaní pozdravu z Prahy  následovalo potýraní těla (už to potřebovalo).
Cena za masáž sice stoupla na 70,-SK, ale prostředí masérny se výrazně zlepšilo. 

19,00 Příjemné posezeni spojené s večeří a osvěžujícím pivkem (Zlaty bažant).
Nyní je 20,30 a já smolím na PALMu tento deníček. Měl jsem původně v úmyslu posílat aktualizace každý den na web, ale nenašel jsem tady žádnou vhodnou konektivitu. Přiznám se, že posílat to mobilem při těch zlodějských rooamingovych poplatcích se mi nechce.
Ještě k ubytovaní.  Již jme tu byli ubytováni v loňském roce, velká spokojenost. Zítra konečně vyrazíme na koupaliště.

neděle 25.6.2006

Vrátil jsem se z večerní procházky a začínám při vinném stříčku sepisovat události dnešního dne. Po obvyklém ranním rituálu (stejném jako ve většině domácností) jsme se před devátou hodinou odebrali na koupaliště. Před vchodem  již stálo dobrých 300 nedočkavých zájemců o vstup. Úderem deváté hodiny se otevřely brány Termal Parku a  lidstvo všech věkových kategorii se vrhlo urvat nejvýhodnější místa k rozložení svých propriet.
Tady drobná odbočka: vstupné pro dospělou osobu 150,-SK, vratná záloha na kliček od šatny 100,-SK, půjčovné za lehátko 50,-SK a opět vratná záloha 50,-SK.
Zapůjčena lehátka jsme strategicky umístili poblíž rehabilitačního bazénu u menšího  stříbrného smrčku, který nám zaručoval dopolední slunko a odpoledne stín. Po první dávce léčebné lázně (tu jsme samozřejmě během dne absolvovali několikrát) jsme šli obhlédnout změny v areálu. Rekreační bazén (tzv. Z) je celý zrekonstruován, vybavením se podobá rehabilitačnímu. Různé trysky, vodní deštníky a teplota vody okolo 35 stupňů. K obědu jsme si dali langoše, během dne popili několik pivek (Zlaty bažant) a po zkonstatováni že nic se nemá přehánět, jsme odešli okolo čtvrté hodiny domů. Jak se ukázalo, byl to správný okamžik. Jak já, tak i moje drahá polovička, jsme se zlehounka na tom sluníčku přismahli.
18,00 odchod do Petefiho ulice na večeři. Po cestě jsme u tenisového kurtu objevili malý stánek kde prodávají (mimo jiné) i slaměnné kloboučky. Před dvěma lety jsem si tady v Mederu koupil takového slaměnneho stetsona, někde jsem no však zabordelil a ochrana mé plešky chybí. Nicméně, vhodný model na moji hlavu slečna neměla, tak  zatím nemůžu frajeřit  :-))
Večeře:  já jsem si dal oblíbené halušky s brynzou, dršťkový perkelt uspokojil stravovací potřebu manželky. Pitný režim podpořil Gambáč. Žena se odebrala domů odpočívat a číst si, já vyrazil na večerní procházku.
No a to je konec pro dnešní den. Odcházím pro triko a dlouhé kalhoty.  Začínají nechutně žrát komáři, nemám je rád.

pondělí 26.6.2006

Tak dneska to byl DEN. Na koupališti „přiložili do kotle“, v rehabilitačním bazénu byla voda horká 39°. Tam nahoře  také přitopili (laický odhad okolo 38 ve stínu), takže jsme oba  lehce přismahnutí. Nejlepší koupání bylo v plavecké padesátce, tam se alespoň člověk trochu ochladil. Vydrželi jsme to do tří hodin a zbaběle utekli. Doma jsem v 17 hodin naměřil ve stínu 36 stupňů, pálil i vzduch. I drahá ženuška, milovnice tepla a sluníčka, nadává a hudruje, že takovýhle vedra zažila akorát v Egyptě. Do půl šesté jsme si lebedili v zavřeném chladném privátu (pouhých 26 stupňů) a odebrali se k Lacovi „brát massage“. Ač jsme se osprchovali, k Lacovi po cca 100m jsme dorazili propocení. Poté následoval nákup v Bille. Jako správní lenoši jsme těch 800m jeli autem, kdo se má s tím nákupem v tom vedru tahat (koupili jsme i karton vod). Pro dodrženi správného pitného režimu jsem si koupil i několik Kozlíků (Velkopopovických) v plechu (14,- SK). Marně sháníme repelent proti komárům. Zdá se, že ho tu nikde nemají. Svině komaři! Vyrazí za soumraku, když začíná být trochu přijatelně. Je to poprvé, co tu zažíváme tuto komáří invazi. Začíná se stmívat, za chvíli to propukne.

Ráno došlo k tragédii, ženě zaschnul lak na vlasy. Musel jsem doběhnout do Billy pro nový. Po cestě jsem narazil na otevřený stánek se vším možným, měli i slaměnného stetsona - pleška již netrpí! Další dobrá zpráva, ve stánku před koupalištěm se nám podařilo (na radu sousedů) koupit repelent na komáry.
Dneska šlo hrdinství stranou, na koupališti jsme zalezli pod stromy do stínu. Sice již tolik nepeklo, nicméně vzhledem ke stavu naší pokožky jsme nasadili ochranný režim. Vše probíhalo klasicky, střídavé braní lázně, odpočívání a zevlovaní na lehátku a dokonce i na malé zdřímnutí se našla chvilka. Tato siesta byla občas narušena doplňováním tekutin (dneska jsme okusili pivo Stein). Počasí bylo milosrdnější, občas se i mráček objevil a teplota také nedosáhla včerejších kritických hodnot, odhadem 32 - 34°. Nejpříjemnější  místo je utěsněný pokoj, kde otvíráme okna až v noci.
Ještě jeden malý, skoro klasický postřeh. Ve vedlejším apartmánu bydlí manželé středního věku a maji sebou šetiletého vnoučka (bydlí poblíž Opočna, ti manželé). Pokud to čtou, pozdravuji!  Na koupališti bivakovali kousek od nás. Klasika, vnouček k neutaháni celý den, na rozdíl od prarodičů, kteří se v dozoru  střídali.
Je půl osmé večer, vzdoušek začíná být příjemný, popíjím vinny střik vyrobený z manželčina krabčáku a je mi docela fajn.
 22,15 repelent funguje, sedim venku pouze v šortkách a komáři nekoušou! (Prosím entomology o shovívavost, jistě mají námitky na kousaní komárů). Pravda, smrdím že je mi stydno.  V podvečer jsem zašel se sousedem do Petefiho ulice na jedno pivko, doplnit tekutiny (byli dvě pivka - Gambáče). Po návratu moje drahá polovička prohlašovala něco o vyhlášení policejního pátrání. Prý měla strach, že mne někdo přepadl! Prostě jsme se trochu zakecali.
Zvedá se větřík a na západě jsou vidět blesky, možná v noci trochu sprchne. 
Je to vůbec zajímavé, já, který piji pivo jen výjmečně, tady neustále popisuji svoji konzumaci piva. Ale v tomto vedru je to jediné, mimo vinného střiku, co se dá pít. A také, aby případný čtenář měl přehled o zdejších možnostech.

  
středa 28.6.2006

Kolem půlnoci přišla slušná buřina. Dnešní den proběhl standartně. Schovali jsme pod stromečky, občas vylezli na sluníčko nebo do bazénu. Konečně polevili s teplotou vody v rehabilitačním bazénu, dneska byla voda jenom 37 stupňů, to se dalo unést. Z Termalparku jsme odešli okolo půl páté, čekala nás masáž u Laca, nákup potravin a zásob pitiva v Bille. Když jsem u těch nákupů, naproti Bille zrekonstruovali nákupní středisko COOP, také se tam dá platit kartou.
Nyní, v 19 hodin,  se začíná zatahovat, občas spadne drobounká kapička a klesla i teplota na příjemných 28 stupňů. Možná přijde v noci zase přeháňka. Sedím na zahrádce v šortkách, doplňuji vypocené tekutiny a je mi příjemně. Budu končit, přišel soused, půjdeme na Gambáče.

čtvrtek 29.6.2006

Ráno po sedmé hodině jsem se vyštrachal z postele, vylezl na zahrádku a ono na jihozápadě pěkně zataženo. Pomalinku se to blížilo. Padlo rozhodnuti, že počkáme, jak se situace vyvine. Vyvinula se tak, že nyní, v deset hodin, prší, hřmí a fouká slušný větřík. Vymyslim náhradní program. Gabčíkovo již máme zmáknuté z minulých let, uvažuji o Komárně. V průvodci jsem se dočetl o staré pevnosti a dalších památkách. Počkáme, jak se počasí vyvrbí.
Žena právě vylezla ven, zkonstatovala že tam není žadné teplo, prý možná užije i dlouhé kalhoty.
11.30 Případný laskavý čtenář promine, konstatovaní ústy Mistra Kemra - chčije a chčije a chčije.
14,00 - přestalo pršet, odjeli jsme do Komárna (cca 30km, velice příjemná cesta). Velké zklamání, historická pevnost není přístupná veřejnosti. Tak jsme návštěvu zredukovali na náměstí a okolí.  Je zrekonstruované. Objevili jsme takový vnitroblok, krásně opravený a upravený, no podívejte se na fotky. Při cestě zpět do Mederu se začalo prodírat sluníčko. Nakoupili jsme v Bille, jeli domů, něco pojedli a já vyrazil od 18,00 na koupaliště vzít večerní léčivou lázeň. Žena zůstala doma a četla si knížku s prohlášením, že je utahaná jak po šestnáctce. Po cestě z koupaliště jsem potkal Laca, sotva šel. Stěžoval si, ze po celodenním masírovaní ho bolí nohy. Prohodili jsme pár zasvěcených mužských řečí na téma vysokoobsahové motorky (jedna kolem nás s patřičným rachotem projela).
Nyní je půl deváté večer, sedím na zahrádce, jsem postříkaný repelentem, popíjím Merlot z Chile a je mi velice příjemně. Zase se objevují mraky, tak uvidíme jak bude zítra. Doufám že hezky. Naše pokožka se stačila za dnešek zregenerovat tak toho zítra, vlastně poslední den, chceme využít.
Právě se vrátili sousedi s vnoučkem, také byli využít podvečerního koupání. Na rozdíl ode mne, který se ráchal venku v horké vodě, oni byli v krytém bazénu.

patek 30.6.2006

Dnešní den začal ranním deštěm, který skončil okolo sedmé hodiny. O půl desáté jsme odešli na koupaliště. Mraky se začali trhat a kolem 11 již bylo celkem hezky a teplo. Na koupališti jsme zaujali strategickou pozici na krytém pódiu, je tu částečně stín a hlavně v případě deště tu neprší. Po poledni již sluníčko pralo, pouze občas se objevil mráček. Poobědvali jsme langoše, zapili kozlíkem a bylo fajn. Vzhledem k poslednímu koupacímu dni jsme maximálně využívali teplého rehabilitačního bazénu. Kolem půl třetí se opět trvale zatáhlo, začal foukat chladný vítr, tak jsme to vydrželi v županech ještě hodinku a zabalili to.
Je půl osmé večer a právě jsme se vrátili z večeře. Ale postupně. V 17,30 byla masáž a patřičné loučení s masérem. Poté jsme se rozhodli, ze si zajdeme na večeři. Šli jsme do Borostianu a k našemu velkému překvapení bylo zavřeno, jako by vůbec nefungovali. Proto jsme se přesunuli do Reštaurácie Fantázia. Trochu jsme se obrazně řečeno báli, byli jsme tu sami. Nicméně jídlo bylo dobré, já jsem si dal Královské halušky (halušky, kuřecí prsa, žampiony a sýr). Žena  při objednávání váhala mezi restovanými nebo smaženými játry. Nakonec si objednala restovanou variantu.  Během večeře se objevil hudební doprovod. Velký zážitek! Jako základ pouštěli světové hity, k tomu pán hrál na kytaru a zpíval (oboji špatně), dáma hrála na klávesy a také zpívala (to druhé dobře). A to vše, jak už to bývá, hodně nahlas a strašně přehalené. Takové trochu karaoke. Raději jsme zaplatili a zbaběle odešli.
Fouká studený vítr, půjdu do pokoje a začnu trochu balit. Zítra ráno odjezd.

sobota 1.7.2006

Ráno jsme vstali, dobalili, předali apartmán, rozloučili se a okolo půl deváté odjeli z Velkého Mderu. Cesta ubíhala v pohodě. Bylo mírně zataženo, občas slabě sprchlo. V Brně v Tescu jsme nakoupili, dotankovali benzín a hurá na Prahu. Na 168km D1 směrem na Brno byl zase převrácený kamion. Průjezdný jenom jeden pruh, kolona 5km. Naštěstí pro nás, na Prahu nic takového nebylo.

Příjezd domů před čtrnáctou hodinou, vyložení zavazadel  ……………

Přeji všem příjemný pobyt.         

1.7.2006  23,00 hod